Složení: Frangulae alnus cortex. Léčivé látky jsou směsí antrachinonů, glykosidů, taninů, hořkých látek a saponinů. Nejúčinnější přísadou je glucofrangulin. Látky s projímavým účinkem vznikají hlavně během sušení kůry chemickou přeměnou frangulrosidu glykosidu. Doporučujeme zejména kombinaci s metabolismem - čekankou, pampeliškou, oddenkem nebo diuretiky - vřesem, solankou nebo březovými listy. Směs obvykle doplňujeme sedativním lékem, jako je medúza, heřmánek nebo dobrodinec. Použití: 1 pol. lžíce na 0,5 l vroucí vody, 15 minut se nechá okapat, jednou denně se usrkne. Zloženie: Frangulae alnus cortex. Léčivými látkami jsou zmes antrachinon, glykosid, trieslin, horchin a saponin. Nejúčinnější a zhoubnější je glucofrangulin. Laxatívne pôsobiace látky produkovala počjú sušenia kôry predovš chemická premena glykozid frangulroside. Do zmesi odporúčame najmä kombináciu s Metabolík - čakanka, púpavou, podzemkom pýru, alebo s diuretikami - vresom, lipkavec sysasasas, nebo brezový' s. Zmes zvajajajojne dopme niektorú sedavne by, napr. medovka, harmančekom alebo pamajorán.Useranie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, úhť 15 min pití 1 x denne. Rhamnus frangula L., Frangula vulgaris, Frangula pentaphylla Solderer Crush, drsný obecný Cortex frangulae, Cortex alni nigrae, Cortex rhamni frangulae, Cortex avorni, Fructus frangulae Crust Psí jahoda, cheremcha, bulva, krupina, krušina čierna, rešetliak koroshinina, corushina, svíba, psí cejn, lejša, rozpuk Krušina jelsova, rešetliak prečisťujci r Faulbaumrinde Krushilomkij Alder Buckthorn Kruszyna V této rostlině se vyskytují antrachinonové glykosidy (většinou deriváty emodinu, antrony a volné antrachinony nebo antronové glykosidy), v čerstvé kůře jsou přítomny pouze Diatrony Glukafaronu A a B a peptidové alkaloidy (frangulanin, franganin atd.). Mnohočetné z nich dráždí pokožku a sliznice (hlavně antrony). Aby nedocházelo k podráždění, musí být přítomné látky oxidovány na méně dráždivé, čehož se dosáhne pomalým sušením nebo zahříváním. Také po ročním skladování se antrony přeměňují na nedráždivé monomerní látky. Lék pak obsahuje volné nebo glykosidicky vázané oxidované i redukované deriváty antracinu (antrachinony), zejména glukofrangulin A a B, jeho aglykon frangula-emodin a frangulin A a B. Dále se v kůře v menším množství nacházejí deriváty antrachinonu (fyscion, chrysofanol, kyselina chrysofanová a heterodiantron palmidin C), hořčiny a taniny. Podle ČsL 4 musí lék obsahovat minimálně 3,5% volného a vázaného antrachinonu a maximálně 1% redukovaného. Ovoce také obsahuje antrachinonové glykosidy, ale v malém množství. Lék je vhodný pro dlouhodobé podávání a také pro geriatrickou praxi. Normálně podáváme drogu samotnou a ve směsích. Podle našich zkušeností ho upřednostňujeme před oblíbenějším listem senny. Její přípravky nebo výtažky se používají častěji než kůra (Extractum frangulae fluidum - Extractum frangulae siccum - Elixir frangulae). Jinak dejte 1/2 až 1 kávovou lžičku na šálek náplasti. Pijte po usrknutí nejlépe v noci, jinak 2-3x denně (nejčastěji smíchané s jinými léky). Pije se po 1-1,5 dL ráno a večer jako laxan, hlavně s návykovou zácpou a atonií střev.Nebo:Jako žaludeční (kvůli zažívacím potížím) nápoj 1-3 lžíce náplasti 2-3 krát denně. Výpary jsou doplněny mátovými listy, plody fenyklu atd., aby byly chutnější a méně dráždivé.Nebo:Kůrka je účinnější (projímavý účinek nastává do 6-10 hodin). Připraví se z ní náplast (1-5 g na 2 dl vody) podávaná jako jednorázová večerní purifikace nebo 1 dl 2-3x denně při chronické střevní atonii a obezitě. K přípravě odvaru se obvykle používá dávka 1 g na šálek vody. V praxi se připravuje z kávové lžičky 1/2-1 na šálek piva: popíjí se po doušcích, nejlépe večer. Při obstipaci se stejné množství podává 2-3 krát denně (nejčastěji ve směsi s jinými léky). Maximální jednotlivá dávka je 4 g, maximální denní dávka léku je 15 g.Nebo: Dektum corticis frangulae (1-5 g na 200 ml vody) se užívá dvakrát denně v 1/3-1/2 sklenici. Dektum Fructus frangulae (1 lžíce na 2 sklenice vody) se pije 2-3 krát denně s 1-2 lžícemi.Nebo:Sušené bobule, které se užívají kávovou lžičkou, mají také znatelný účinek. Kůra je ekvivalentní americké Cascara sagrada, což je kůra amerického hlohu Rhamnus purschiana. Nejčastěji se zaměňuje s puristickým ostružiníkem ( Rhamnus catharticus L.), jehož větve končí trním. Při sklizni je kůra často zaměňována s jedlemi, zejména jedlemi lepkavými (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.), který má oranžovožlutý základ a roztroušené bílé korkové bradavky jsou kulaté, ne příčně protáhlé. Podobný úlomek - Padus avium Miller (syn. Prunus padus L.) má jinak uspořádané květy a hladkou lesklou kůrku bez bradavek. Křoví k menšímu stromu s hladkou, mladou zelenou, později šedohnědou až černohnědou, bílou skvrnitou a lesklou kůrou. Listy jsou střídavé, obrácené, vejcovité, kompaktní. Nadýmavé chlupaté pažní květy uspořádané do řídkých vrcholků, drobné, nazelenalé až žlutozelené. Kvete v květnu až červnu, v pozdějších měsících jen zřídka. Plody jsou plody zelené pecky (po dozrání červené, po dozrání černofialové až černé). Rostlina je častým druhem vřesovišť a jiných listnatých lesů s hlubokou podmáčenou půdou. Roste také na čistých jílech. Jako podrost často doprovázejí vrby, olše a topoly v záhonech. Dává přednost vlhčím nezpevněným půdám obsahujícím jíl a syrový humus. Potřeba drogy je pokryta sběrem divokých keřů. Pěstování je velmi snadné. Hodí se na stinná vlhká místa u potoků v listnatých lesích. Mezi jehličnany se mu nedaří. Množí se odrůdami asi šestiletých keřových větví nebo semeny, která se pěstují ve školkách nebo sklenících. Kůra se sbírá brzy na jaře, pokud listy ještě nevyrašily, těsně po skončení jarních dešťů. Na silnějších větvích se kůra rozřeže ve spirálách a kůra se odloupne, pokud keř ještě stojí. Kůra malých větviček je cennější. Bobule se sklízejí na podzim, v září a říjnu. Jsou sušené nebo rozmačkané a vařené na sirup. Kůra je předmětem sběru. Sklizeň probíhá na jaře (březen až květen), ořezávání mladých větviček, nejlépe po dešti, a čím řidší je získaná kůra, tím je cennější (měla by být 1,5 mm silná a alespoň 20 cm dlouhá). Na větvích a slabších stoncích okrouhlých keřů se připraví 30 cm měrka a podle stupně se vytvoří dva kruhové zářezy. Dvě z nich jsou vždy spojeny podélným řezem, ze kterého pak sloupneme proužek kůry. Kůru oloupeme opatrně, aby nezůstaly žádné zbytky dřeva. Zvláště po dešti se může kůra mladých větví snadno odloupnout. Fetální lék se také používá výjimečně, protože má mnohem silnější účinek. Kůrka se suší buď na slunci, nebo umělým teplem (do 40 °C). Poměr sušení je přibližně 3:1. Uložená kůra by měla být chráněna před vlhkostí a světlem. Musí být fermentován pro léčebné účely. Při sušení se kůra samovolně zkroutí a zevnitř se zbarví do žlutočervena až hnědočervena. Lék je skladován v uzavřených obalech, chráněných před světlem a vlhkostí. Droga má jednu zvláštnost: léčebné účinky ukazuje kůra, skladovaná nejméně rok. Dobu skladování lze nahradit nebo zkrátit krátkodobým zahřátím kůry na 100 °C (asi na 1 hodinu). Většina odborníků však při přípravě léku doporučuje pomalý přirozený proces. Droga má hnilobné aroma a hořkou chuť.  

Nejlepší cenu naleznete na srovnávači na tomto odkazu.